Archiv autora: Lipo

Tomu snad neuvěříš,
že mi ke štěstí stačí pár tonů,
tomu snad neuvěříš,
že jsem šťasten, když se ozve i tvůj smích.
Už ten pocit, že tu někoho mám,
nejsem z těch, kterým štěstí se klaní,
věčně putuje a kdo z nás ví kam…

Tomu snad neuvěříš,
že se kolem nás zázraky dějí,
tomu snad neuvěříš,
kdo je sám, tomu špatně se táhne.
A pak opak: ve dvou táhne se líp,
to je tak, že i život nás zklame,
krásný zázrak nám to nevadí…

Tomu snad neuvěříš,
že mi ke štěstí stačí jen málo,
tomu snad neuvěříš,
stačí tóny a stačí mi úsměv.
Stačí radost cizí i radost tvá,
je to víc, než když peníze dávaj,
kdo chce zůstat s tebou, tak to se dá…

Tomu snad neuvěříš…

Jen chvíli mlč a příběhům nech volný spád,
a neříkej mi tisíckrát,
že hlava má je sbírka marných iluzí,
můj smích že mění denní řád.

Já …???…. se vždy příliš vážným zásadám,
a hledám stéblo, nechci lhát,
pojď zkusíme být blázny, co je nemrzí,
že žít je také písně znát.

Ne, nemysli, že důstojnost tvou ohrozí,
pár věci trochu ztřeštěných,
na konci cesty budem vážný, co já vím,
však na úvod si zkusme smích.

(…???… – kousek textu ztracený v paměti a čase 🙂 )

Na předměstí malý chlapec stál,
hlavu plnou přání na to právo má,
udiveným chodcům štěstí přál,
na předměstí život plynul dál.

Koncem dešťů přišel karneval,
chlapec místo smíchu pláčem uvítal nás,
na předměstí malý chlapec vstal,
proti válce po zdi maloval.

Ref:
Nechci aby bratr slunce po obloze šel,
nechci aby na obloze plál.
V mrtvém světle mění lehce život na popel,
nechci aby bratr slunce vstal.

Stránky novin černě popsaný,
pro člověka nebezpečným člověk se stal,
malý chlapec křičí ze spaní,
na předměstí po zdi maloval.

Ref:

Hudba i text: Vladimír Hermann

V časech vánočních kouzlo působí,
krásný den, kdy se nechce jít spát.
V časech vánočních, to se nesluší zůstat sám.
Každý rád se má, každý usmívá se,
odkud přichází radost má?
Proč se smějem dnes a proč zítra ne,
proč čas na lásku není celý rok mezi námi.

Ať je stálý čas vánoční,
čas vánoční.

V časech vánočních dveře otvírám,
vchází štěstí, láska a klid.
V časech vánočních to se nesluší zůstat sám.
Každý rád se má, každý usmívá se,
stisky rukou a přání vše nej.
Proč se smějem dnes a proč zítra ne,
proč čas na lásku není celý rok mezi námi.

Ať je stálý čas vánoční,
čas vánoční.

Hudba: Peter Gabriel, Text: Vladimír Hermann

Ještě si kousek dám – teď spěchat není kam – být s tebou a stejně
sám.

Jak říkáš
Ještě si kousek dám – mluvím,ale trpím sám – pod hlavou ruku mám.

Báječný svět vidím – když se nedívám
Báječný svět lidí
Báječně se stydím – když tě nelíbám
Jsem tvůj i svůj…

Ref:    Kam tak náhle všichni jdou – proč v
očích skrýváš pláč
Vždyť štěstí není nic – kam jdou ho
nenajdou
Proč s tebou chci být – sám – jsem sám,
chci návrat tvůj
Proč věčně hledají – když není vůbec NIC.

Ještě si kousek dám – vážně si přísahám, že návrat domů zvládám.

Jistě.
Ještě si nadávám – jak žiju? jak se mám? – svý sliby zašeptám

Báječný svět vidím…..