Tomu snad neuvěříš,
že mi ke štěstí stačí pár tonů,
tomu snad neuvěříš,
že jsem šťasten, když se ozve i tvůj smích.
Už ten pocit, že tu někoho mám,
nejsem z těch, kterým štěstí se klaní,
věčně putuje a kdo z nás ví kam…
Tomu snad neuvěříš,
že se kolem nás zázraky dějí,
tomu snad neuvěříš,
kdo je sám, tomu špatně se táhne.
A pak opak: ve dvou táhne se líp,
to je tak, že i život nás zklame,
krásný zázrak nám to nevadí…
Tomu snad neuvěříš,
že mi ke štěstí stačí jen málo,
tomu snad neuvěříš,
stačí tóny a stačí mi úsměv.
Stačí radost cizí i radost tvá,
je to víc, než když peníze dávaj,
kdo chce zůstat s tebou, tak to se dá…
Tomu snad neuvěříš…
