Hudba i text: Vladimír Hermann
Ještě je malá, chodí nechodí,
a když se nedíváš, něco zahodí,
možná, že nevnímá vůbec, že tu jsem.
A když se probudí, dá se do pláče,
to abys vstal a dal se do práce,
je třeba pohladit tu dětskou tvář.
A tak jde den plný starostí a otázek jen,
a já se začínám bát, až přijde ten den,
kdy mi uletíš a někdy si vzpomeneš snad,
jak tě měl tvůj táta rád,
jak tě měl tvůj táta rád.
Ještě je malá, říkám kolikrát,
a svět se zatočí, když si jdeme hrát,
a čas ten utíká kolem nás.
Když večer usíná, ruku pod polštář,
koukám se na ní, tichý samotář,
a tiše přemýšlím, co bude pak.
A tak jde den plný starostí a otázek jen,
a já se začínám bát, až přijde ten den,
kdy mi uletíš a někdy si vzpomeneš snad,
jak tě měl tvůj táta rád,
jak tě měl tvůj táta rád.