Daniela

Hudba a text: Roman Luňák

Snad nám zítra pomohou
křídla ptáků s jarní oblohou
pozametat zbylý zimní sníh.

Vítr vdechne vůni do strání,
tání řeky pohání,
na lukách je slyšet dětskej smích.

S pavučinou si pohrává,
krásná jarní nálada,
máj podává šaty svatební.

Plnou náruč květů jív,
den si s ránem trochu zív,
vzpomínky se hlavou prohání.

Ref:
Tak se mi vdává má víla Daniela,
od první třídy jsem ji znal, Daniela,
a v šatech je teď celá bílá,
čas běží dál.

Jako tenkrát zpívám si dnes rád,
že začínaly lípy hřát,
ty oblékla sis šaty jako sníh.

Dlouhý závoj svatební,
drobné krůčky víly chodbou zní,
venku čeká kočár s koňským spřežením.

Já neměl sílu přijít dřív,
a tak smířen s tím, že odjíždíš,
odešel jsem cestou jedinou.

Chodil hlínou oranic,
hrál si s dětmi bez čepic,
dál se toulal prázdnou krajinou.

Ref:

3 komentáře u „Daniela

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *